Přehled:Styl, který se stal obrazem vyhraněného individualismu a oslnivé virtuozity. Hovoří T. Hampson, T. Quasthoff, Ch. Gonzales, M. A. Hamelin, K. Wecker, B. Schrammek a další. Romantismus, dlouho považovaný za výlučně uměleckou epochu, dodnes zrcadlí naši touhu po romantickém rozpoložení duše. Vykvetl na konci 18. století z něžného literárního poupátka. Modrý květ je od časů básníka Novalise nejznámějším romantickým symbolem touhy – po přírodě, svobodě, vědění, zkušenosti a poezii. Je sice uměleckým směrem 19. století, ale typ romantického hrdiny je věčný. Je rozpolcen mezi emocí a střízlivým úsudkem, nostalgií a neustále se zrychlujícím životním tempem, mezi nacionalismem a kosmopolitismem.
V čem tkví podstata romantismu? Když čtete teoretiky tehdejší doby – Wackenrodera, Tiecka, E. T. A. Hoffmanna, neustále se v jejich spisech opakuje jedna zásadní myšlenka, a sice že hudba je největší ze všech umění. Kvintesence romantického myšlení je nejlépe vyjádřeno v Schubertově písni An die Musik (Na hudbu), ve které se jednoznačně říká: „Výsostné umění, podařilo se ti přenést mě do jiného světa, přestože jsem stále zakotven v tomto životě.“ (Česká televize)
Komentář